Amon - Ra
Více o božstvu:
Byl to bůh města Vesetu (Théb), "Stvořitel a Pán světa", "Král bohů".
Byl jedním z nejvyšších egyptských bohů a v dobách Nové říše, kdy byl Veset hlavním městem Egypta, byl vůbec nejvyšším egyptským bohem. Postavení nejvyššího boha egyptského panteonu dosáhl Amon poměrně pozdě; mnohem později než například onský (héliopolský) bůh slunce Re nebo mennoferský stvořitel světa Ptah. Celých prvních tisíc let egyptských dějin byl bezvýznamným bohem, o němž nebylo téměř nic slyšet; jeho původ zůstal dodnes zahalen do mlhy. Někteří egyptologové ho pokládají za pradávného místního ochranného boha, známého jen v dlouho neznámém Vesetu. Jiní v něm spatřují vesetskou obměnu boha Mina ze sousedního Gebtojevu (Koptu, dnešního Kuftu), se kterým ho spojovala funkce boha plodnosti a vysoká dvojitá péřová koruna.
Hlavním střediskem Amonova kultu byl chrám v Karnaku, který tvořil vlastně celé "Město bohů" ( Diospolis, jak nazývali antičtí autoři Veset ). Kromě tohoto hlavního chrámu měl Amon řadu dalších v celém Egyptě.
Amon byl ctěn v různých chrámech pod různými jmény; např. jako Amenapet v Luksoru ( tj. "Amon z Apetu" - chrámu zvaného "Svatební dům"), v oáze Chárze jako Amenhibet, Židé ho nazývali Amon, Babylóňané Aman atd.
Amonovým posvátným zvířetem byl beran, zobrazovaným zpravidla v podobě beraní sfingy, tj. lva s beraní hlavou. Jeho atributy byly kromě božských a vladařských důtek dvě vysoká pštrosí péra na koruně. Na vyobrazeních má téměř vždy lidskou podobu, jen výjmečně beraní hlavu nebo beraní rohy; před péry na koruně mívá obvykle sluneční kotouč. Ve shodě se svou dávnou funkcí boha vzduchu má na polychromovaných reliéfech a malbách tělo v modré barvě.
Amonových vyobrazeních se zachovalo nepřeberné množství. Představují je reliéfy na zdech chrámů i hrobek, malby a kresby na papyrech, sochy všech velikostí a z nejrůznějších materiálů od kolosů ze žuly po miniatury ze zlata. Většina soch pochází z 18. nebo 19. dynastie.