Horoskopy Horoskop - egyptské znamení Horus - Hor

Horus - Hor



Více o božstvu:
Byl bůh v podobě sokola nebo muže se sokolí hlavou. Byl bůh slunce, nebe a světla, dědic pozemského panství boha Usira a božský vládce Egypta. Stal se jedním z nejvýznamnějších, ale zároveň nejsložitějších bohů Egypta. Není pochyb, že pod jeho jménem se skrývala celá řada původně samostatných bohů, kteří měli sice některé společné vlastnosti, ale nemálo se od sebe také lišili. Mnozí egyptologové, např.: E. A. W. Budge, H. Schaefer, H. Kees a jiní proto soudí, že vhodnější by bylo mluvit o "Horech", a nikoli pouze o Horovi, a těchto "Horů" vypočítávají až dvacet. Jméno Hor potřebuje proto zpravidla bližší určení, tj. o kterého Hora jde, v jakém pojetí, ve které době. Bůh tohoto jména byl ctěn dávno před počátkem dějin starověkého Egypta a dlouho po jejich ukončení; navíc byl ctěn na různých místech různě. Potíže s jeho indiviulizací měli už Řekové. Hor byl podle archeologických památek pravděpodobně prvním bohem, který se vyvinul z boha místních kultů v boha uctívaného po celém Egyptě. Od počátku byl zbožštěným sokolem, tj. ptákem, který létal podle egyptských zkušeností nejrychleji a nejvýš, který se dokázal bleskurychle vznést ke slunci a zmizel v jeho záři, který byl silným a nebezpečným dravcem. Podle představ Egypťanů sokol v záři slunce pouze nezmizel, nýbrž se sluncem splynul. Jevil se jim tedy jako jedna z forem slunce, tudíž i jako bůh.
Snad nejvýznamnější Horovou funkcí byla funkce boha egyptského krále. Podle oficiálního učení ho nejen ve všem chránil, ale přímo se do něho vtěloval, jak už bylo řečeno, a předával mu své jméno. Egyptští králové se prohlašovali za jeho nástupce ve vládě nad světem; Turínský papyrus nazývá "následníky Hora" už předchůdce prvního krále 1. dynastie Meniho, tedy zřejmě panovníky předhistorických království v Nechenu a Puto. První královo jméno bylo vždy "Horovo jméno", tj. jméno, které měl král jako ztělesnený Hor. Toto jméno se psalo do rámečku zvaného serech, v jehož dolní části bylo vyobrazeno stylizované průčelí královského paláce se dvěma branami (symbol "vládnoucího domu", tj. panovníka), a nad jeho horním okrajem trůnil stylizovaný sokol, což byl zároveň hieroglifický znak boha Hora.
Horův kult dodnes připomíná množství výtvarných a architektonických památek, mezi nimi na prvním místě chrám v Edfú, egyptském Behdetu a řecké Apolónopoli, postavený na místě, kde došlo podle mýtů k Horovu vítězství nad Sutechem. Je to po Amonově chrámu největší, a navíc nejlépe zachovalý chrám v Egyptě. Kromě chrámu v Edfú zachoval se ze značné části Horův chrám v Kom Ombu, na místě někdejšího Nubetu. Stojí na vyvýšenině nad Nilem, ohrazené kdysi mohutnou (asi desetimetrovou) zdí, a je to vlastně dvojchrám, jehož východní část byla zasvěcena bohu Sobekovi a západní Horovi jako Harverovi (boha nebe). Výtvarné památky vzniklé v souvislosti s Horovým kultem jsou neobyčejně bohaté. Pocházejí z celého Egypta a zhruba ze tří a půl tisíciletí. Zobrazován bývá buď v podobě sokola, zpravidla s královskou korunou, nebo může se sokolí hlavou, často též v podobě okřídleného slunce nebo malého chlapce chovaného bohyní Eset. Můžeme se s nimi setkat na zdech výše uvedených chrámů, také v Karnaku, Luksoru, v Del el-Bahrí, Abydu, Abú Simbelu aj. Můžeme je vidět také v hrobkách a na všech pohřebištích. Kromě toho na papyrech, reliéfech a sochách nejrůznějších rozměrů v egyptských, evropských a amerických muzeích. Dodnes se vznáší Hor v podobě stylizovaného sokola na obloze: jako znak aerolinií Egyptské arabské republiky.