Horoskopy Horoskop - egyptské znamení Isis - Eset

Isis - Eset



Více o božstvu:
Manželka boha Usira a matka boha Hora. Byla nejvíce uctívanou bohyní starých Egypťanů; hieroglyfické i jiné texty se o ní zmiňují častěji než o kterékoli jiné bohyni a antické spisy rovněž. Byla také nejdéle uctívanou bohyní, a to nejen v egyptském, nýbrž v celosvětovém měřítku. První doklady o jejím kultu máme z konce IV. tisíciletí př.n.l. a poslední z poloviny 1. tisíciletí našeho letopočtu, tj. z časového rozmezí přes 4500 let. Navíc byl bohyní, jež se těšila úctě u největšího počtu národů starověku. Z egyptské bohyně se stala v řecko-římské době bohyně nadnárodní a její kult se rozšířil v celém tehdy známém světě. Eset je nejznámější egyptskou bohyní také proto, že máme o ní a jejím kultu nejvíce zpráv. Pocházejí především z tak informativních pramenů, jako jsou Texty pyramid ze Staré říše, Texty rakví ze Střední říše a Kniha mrtvých z Nové říše. Přes tyto bohaté prameny, doplněné množstvím dalšího písemného a obrazového materiálu, není bezpečně známo, kde Esetin kult vznikl. S jistou pravděpodobností lze říci, že asi v Dolním Egyptě; velmi staré zprávy máme o něm však i z Horního Egypta. Podobně jako Usire má i Eset na rozdíl od většiny egyptských bohyň životopis; splývá sice do velké míry s Usirovým, ale překonává ho dramatičností. Nejstarší chrám bohyně Eset, jehož pozůstatky se zachovaly, pochází z 26. dynastie. Byl přestvěn ze zádušní kaple u pyramidy královny Henutsen, manželky krále Chufeva, jež byla nejpozději za 20. dynastie zbožštěna a jako "Paní pyramid" ztotožněna s Esetou. Podstatně starší byl však podle tradice Esetin chrám v Pihebitu. Jestliže zprávy o něm odpovídají pravdě, padl zřejmě za oběť novému chrámu, který na jeho místě založil král Nechtnebof z 30. dynastie a který velkoryse dokončil Ptolemaios II. Nejzachovalejší Esetin chrám je na ostrově Fílai. Založil jej Ptolemaios I., ve výstavbě pokračovalo nejméně šest dalších příslušníků jeho dynastie, poslední výzdoba pochází z dob císaře Marka Aurelia. Od výstavby Asuánské přehrady v letech 1898 až 1902 byla při vzedmuté hladině zhruba z třetiny pod vodou. V letech 1960 - 1970 byla postavena nová asuánská přehrada, která zatopila chrám úplně.